První obavy...

14. ledna 2012 v 18:23 | Ywen |  K vypracování těla a zvýšení sebevědomí
Hmm, tak už to bude týden.
Je to šest dní, co jsem byla plná nadějí a plánů a představovala jsem sï, jaká budu za pár měsíců krásná.
Teď jsem se ale spíš zamyslela, proč to tak vůbec je. Proč vypadám tak, jak vypadám? Proč jsem to nechala zajít tak daleko? Proč? Nechápu to. Vždyť když jsem byla malá, nebyla jsem tlustá a teď jsem jako prase. Je to nechutný a já to nenávidím. Nenávidím svoje tělo a sebe. Navenek to není tak poznat, aspoň doufám. Snažím se zkrývat, jaká doopravdy jsem, protože je to hnus. Ostatním říkám, že mi to zas až tak nevadí, ale to není pravda. Nenávidím to.
Teď, jestli si to teda čtou, si určitě dva mí přátelé z elgartky, kterým jsem dala adresu svého blogu, říkají, proč to sem teda píšu, když nechci, aby to věděli? Je to proto, že si myslím, že s vámi to není jako s ostatními. K vám chci být upřímná a myslím, že každý o mě nemusí všechno vědět. Vám to ale chci říct.
Každej, kdo uvidí tlustou holku, jak něco jí, řekne si, ta je tak vyřraná a ještě jí? Já ten pocit znám. Proč myslíte, že jsem přestala chodit na koupaliště? Ani nevíte, jakej jsem měla problé vlézt do toho bazénu, když jsme byli na lyžáku.
Já vím, chovám se jako spratek, co se pořád vymlouvá a nic nedotáhne do konce. Nedokážu ovládat samu sebe. Já ale ví, že na to nemám. Prostě teď necítím důvod, proč se vůbec měnit. Vždyť stejně mi to k ničemu nepomůže. Jsem naprosto prázdná. Jediné, co v sobě mám, je nenávist vůči sobě. Kdybych nebyla tak blbá, tak takhle vůbec nevypadám. Za všechno si můžu sama. Kolikrát si říkám, že ani život už nemá cenu, protže jsem prostě nepovedená. Já jsem celá omyl. Nejsem normální. Bohužel. Kolikrát přemýšlím, že si něco udělám. Teď taky. Asi večeři.
No a je to tady. Zase myslím na žrádlo!! Já jsem taková kráva, že to ani není možný!!! Proč kurva proč?!!! Já už nechci, nechci nic, nechci jíst, nechci spát, nechci do školy, nechci nikam, nechci se už přetvařovat, ale kdybych to nedělala, tak se sebou nevydržím... Chci začít znovu s čistým stolem, ale to bych ho nejdřív musela uklidit a na to jsem moc líná. Já jsme tak blbá. Prostě jsem vyžraná jako prase a tak to asi i zůstane, protože jsem až moc neschopná na to, abych zvedla tu svoji tučnou prdel a něco dělala. Je mi líto, opět jsem se zklamala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Pokoušeli jste se už někdy zhubnout?

Ano a úspěšně
Ne
Ano, ale bohužel neúspěšně

Komentáře

1 Deadly Destiny Deadly Destiny | Web | 14. ledna 2012 v 18:33 | Reagovat

No, tak momentálně mam opačnej problém... Neustále mam celkem nízkou váhu... a z toho mi pak bejvá blbě... stačily by mi tak tři kila... a nehubnout.
Ale to je teď jedno...
Ale nevim proč, ale koupaliště taky nesnáším. Nevim proč... moje sebevědomí je naneštěstí dost nízký, takže bejt před lidma jen v plavkách je něco co mě dost děsí, a se svojí postavou nejsem zrovna nejspokojenější :-/ Jo, asi nemůžu říct že bych byla tlustá... mám jen malý prsa a nevypracovaný větší břicho, ale k tomu jak jsem celkově malá... ne. Plavky...ne. :(
Nemůžu říct, nevim jak vypadáš... nevim, jestli si to o tobě vážně můžou ostatní myslet... ale určitě to není to nejhlavnější;)
Co bych teď dala za chuť k jídlu a schopnost trávit...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama