Říjen 2011

Změna času

28. října 2011 v 19:29 | Ywen |  Nezařazené
Mám výbornou zprávu pro všechny sdovičky, co jsou jako já, v sobotu se nádherně vyspíme.
Ano, ze soboty na neděli totiž hodiny přeskočí z trojky



zpět na dvojku, takže mužeme chrupkat o hodinu déle.
To bude skvělé, strašně se těším.

Mesiac nad hladinou, noc, stromy, hviezdy

Posun času mi ale vždycky naruší celý muž životní styl, pro moje tělo je to prvních čtrnáct dní docela záhul.


(obrázky google.cz)

Bylo to venku v dešti

27. října 2011 v 22:26 | Ywen |  Jednorázovky
Bylo to venkju v dešti. Bundu jsem si zapnul až ke krku a vytáhl svuj černý deštník s bílým pruhem a vydal se rychlejším krokem dál. Ulice byly téměr vylidněné, kdo by se divil v takovém počasí. Déšť byl hustý a na nohou jsem cítil tvrdé nárazy kapek, jako by padaly kroupy. Ještě jsem zrychlil. Téměř jsem běžel. Tep se mi zrychlil a přerývaně jsem dýchal. Už jsem si nevšímal ničeho okolo, jen jsem myslel na to, až budu doma a dám si teplou sprchu.
A pak jsem ji uviděl. Rázem jsem zapomněl na ledový déšť uprostřed léta a mé mrznoucí tělo. Jen tak v tričku sama stála na zastávce, šaty úplně promočené, dlouhé zlaté vlasy se jí leily na krk a tváře a oči, ach ty její oči, měli barvu deště. Když zjistila, jak vyjeveně na ni hledím, usmála se. Rychle jsem se zvpamatoval a přišel za ní.
,,Víš, že déšť smívá krásu?" zeptal jsem se a pujčil jí deštník, aby víc už nepromokla.
,,Ale já bydlím daleko." namítla.
,,Mně to nevadí." řekl jsem a ulicemi Prahy jsme šli až k ní do bytu.
Poděkovala mi a rozloučila se. Nevzal jsem si ani její číslo. Nevadí, mám její adresu. Pochopil jsem, že jsem potkal jednu z mála.
Další den ráno jsem šel k ní domu. Zazvonil jsem na zvonek. Ze zvonku se ozval milý příjemný hlas.
,,Nepotřebuješ ještě deštník?" zeptal jsem se. Nic, žádná odpověď. Když už jsem to chtěl vzdát, otevřely se dveře a v nich stála ona.
,,Dneska v suchu?" řekl jsem se z úsměvem.
,,Nechtěl by sis zopakovat včerejšek?" zeptala se mě.
,,Ne." odpověděl jsem okamžitě. Moje odpověď ji zřejmě zaskočila. ,,Dostal jsem rýmu."
Pochopila a zasmála se perlivým smíchem.
Teď spolu chodíme už rok a já mikdy nezapomenu, jak jsem šel ulicí a potkal svoji princeznu.
,,Každý mi tě, lásko, závidí." zašeptal jí do ouška a líbl ji do vlasu.




Asi jste pochopili, čím je tahle povídka více než inspirovaná, že? Přišlo mi to jako dobrej nápad.

Já a moje tvorba

27. října 2011 v 21:50 | Ywen |  Já a moje tvorba

Mé narcistické já

Vše, co jsem ochotná na sebe prozradit.

Vytvořeno mnou

Co papír zaznamenal.

Vselijake

27. října 2011 v 20:37 | Ywen |  Interwiew
Ahojky Lucio,
chtěla bych ti moc poděkovat za rozhovor :D.

Tentokrát je interwiew s i pro mě neznámou slečnou Luciou z tohoto blogu, na který jsem úplně omylem narazila, ale zaujal mě hned první článek. Myslím, že je moc povedený, tak jsem se rozhodla požádat jeho autorku o deset, vlastně jedenáct, odpovědí. Tady je máte.

1) Jak dlouho už máš blog a proč sis ho udělala?
Takže pro začátek Tě zdravím:)
Blog mám už dlouho,ani přesně nevím,3 roky asi,ale autorský jen rok,protože jsem ho předtím měla o takových těch blbinách,protože jsem ještě byla ,,malá" :D

2) Psala sis někdy sama komentáře?
Jako sobě na blog?Ne,to mě ani nenapadlo:) Příjde mi to ubohé.

3) Záleží ti víc na návštěvnosti, nebo komentářích, co z toho je pro tebe duležitější?
Důležitější jsou komentáře,popřípadě kritika.Pak totiž vím,co mám vylepšit :)

4) Jakým zpusobem si ,,zařizuješ" návštěvnost, děláš pro to něco speciálního?
Nedělám pro to skoro nic a taky pak ta návštěvnost podle toho vypadá :D 5 lidí za den.Občas skouknu ostatní blogy a něco napíšu,jinak nic :)

5) Oslavuješ narozeniny, výročí a ostatní věci na svém blogu, popřípadě jak?
Já na to zapomínám,takže ne :D

6) Myslíš si, že tvůj blog je už dokonalý, nebo chceš ještě něco změnit, popřípadě co?
Dokonalý nebude nikdy ;)

7) Blog obstaráváváš sama, nebo máš nezveřejněné spoluadminky
Úpně sama:)

8) Proč právě blog a ne jiná webová stránka?
Kdysi jsem měla plno stránek jako cz.tl,webnode a různé jiné domény,ale blog je prostě nejlepší:)

9) Komentuješ blogy podle toho, co si o nich vážně myslíš, nebo ke všem píšeš Hezký blog?
Já nikdy nepíšu ,,Hezký blog" ! Komentuju podle toho jak se mi co líbí,píšu to upřímě a když se mi něco nelíbí tak to nekomentuju.Každému se přece líbí něco jiného.

10) A na závěr popiš o čem máš svůj blog?
Převážně foto blog,někdy napíšu nějakou blbost,něco načmárám na papír a taky se zapojím do tématu týdne,ale většinou to nestojí za nic :D

Speciál: Jaké tři věci s sebou na pustý ostrov a proč?
Nůž,loď a ...víš že ani nevím :D Přemýšlím a nic nevymyslím,... Hele řeknu to takhle,na pustý ostrov se nikdy nedostanu a když už jo,budu mít s sebou nůž a loď ,takže se dostanu v pohodě domů :D

Na Luciin blog se určitě podívejte, mně se zdá moc zajímavý. Tady je ještě jednou.

Dáreček pro mě

24. října 2011 v 15:29 | Ywen |  Něco o mě
Včera večer přišla moje sestra domů a přinesla mi dáreček, který koupila odpoledne v Ikei.
No byla sem samozřejmě nadšená, protože snad každý miluje dárky.
A dostala jsem takovou tu malou postavičku, se kterou se dá pohybovat, jako by byla skutečná.
Taková ta předloha na malování, snad víte.
No prostě mi tím udělala tu největší radost, jakou mohla, jsem vážně nadšená!!
Včera nebyl čas, ale teď mám ještě půl hodiny, tak du rychle ještě něco aspoň rychle načrtnout.
Omlouvám se, že blog tak odbívám, ale teď dělám ještě na takovým románu, kterej, jestli se povede, možná vyjde i knižně, protože, sice bych to neměla moc říkat, ale vždyť je to jedno, znám pár lidí, co by mohli sponzorovat a protlačit ho.
Tak čauko a doufám, že brzy naschle

Chci někam vyrazit

22. října 2011 v 23:32 | Ywen |  Něco o mě
Už od 4. 10. mám každou sobotu a pátek večer chuť vyrazit někam na diskotéku a tancovat, flirtovat, tancovat a zase flirtovat, prostě to roztočit na plný koule. Prostě mám v sobě takové zvláštní nutkání na sebe oblíct něco hodně sexy a jít někam hodně daleko.
Ve středu jedu na Slovensko za babičkou. Každý pátek je tam nějaká rádoby zábava a sestřenka tam občas chodí, tak bych to mohla zkusit. Uvidíme. Mám ale chuť prostě někam jít. Já vím, je už strašně pzdě a zítra vstávám na zkoušku, ale stejně.
Taky mi příde, že jsem se od toho data docela zajímavým způsobem změnila. Dokonce jsem se začala i jinak líčit a oblíkat. A zhubla jsem. Já vím, je to neobvyklé, zvlášť u mě. A chci si najít někoho, kdo mě bude mít rád, bude mi naslouchat a pozve mě třeba do kina, nebo na oběd. Vodit se za ruce, tajně se líbat, hádat se a pak sladce usmiřovat... Být šťastná. Jo jo, tak to je můj skromný sen. Zase jsem se dostala k něčemu, o čem jsem teď vůbec nechtěla mluvit. No jo, mě se to stává často. Abych to shrnula, chtěla bych kluka, se kterým můžu chodit kamkoli, bavit se s ním o čemkoli a který mě seznámí s novými věcmi, které jsem ještě nepoznala. Chtěla bych řešit jeho problémy, znát jeho tajné sny a přání, poznat jeho rodiče a poslední podmínka, aby mu bylo tak okolo devatenácti. Ale tak sedmnáct taky nevadí. Já vím, jsem strašně nenáročná :D

Když já takhle přemýšlím

11. října 2011 v 20:47 | Ywen |  Něco o mě
Trošku jsem se nudila a tak jsem přemýšlela a přemýšlela. A pak jsem se divila, protože jsem i na něco přišla :D. No, nuda není možná to správný slovo, ale to je teď jedno. No prostě mě napadlo, že bych pro naši bývalo základku začala vyrábět prezentace. Mě to vždycky strašně bavilo a myslím, že by to někteří učitelé ocenili. Navíc, když jsem si vzpomněla na hodinu o Jiřím z Poděbrad, jestli si to ještě někdo pamatuje, tak se to docela povedlo. Takže tak. Už musím jít. Jsem ráda, že jsem si našla aspoň pět minut, abych napsala tenhle článek. Teď už moc nepřidávám, spíš se učím. Ano, nejste slepí, opravdu jsem napsala slovo UČIT SE! :D no, není mi to moc podobný, ale co, no musím začít :D