Itálie vs Slovinsko, aneb s Kantilénou v Gorizii

15. července 2011 v 17:02 | Ywen |  Něco o mě
Jak už jsem se zmiňovala v minulých článcích, na začátku července proběhla v italsko-slovinském městě Gorizie pěvecká soutěž všech světových sborů, co mají chuť se přihlásit a poměřit svůj um s ostatními. Samozřejmě na takovéto akci nemohla Kantilena chybět. Bonus byl i ten, že za výhru byla nejen medaile, ale i peněžní dar nemalé částky. Na tuto soutěž jsem byla vybrána i přes to, že jsem se na zkoušení naprosto znemožnila. Nebyla jsem obšem sama, kdo nástrahy hlaholny (místnosti, ve které zkoušíme) nepřekonal, ovšem Jakub, náš sbormistr, nám všem dal ještě jednu šanci. Vždycky k nám byl ohromně schovívavý a milý, jakobychom byly jeho vzdálenější rodina. Takže jsme všichni sbalili své věci a před Bohémkou čekali na náš autobus od společnosti DOP(L)AZ s řidičem Ivanem, který nás vozí, co moje maličkost pamatuje.

První překážkou bylo, že jsem si zapomněla kostým doma. No, řekněme, že mi pro něho táta přijel tím stylem, že kde se jezní 80 jen 110. Tak i mistr tesař se někdy utne. A sem tam překročit zákon je přece zábava. Nikoho nezranil a všechno proběhlo hladce. Odjeli jsme směr Gorizie.

Ubytování bylo sice skromnější, ale nádherné, útulné a bohatě nám stačilo. Dětský domov se nacházel ve slovinské části Gorizie, neboť toto město se nachází přímo na rozhraní těchto dvou zemí. Jídlo bylo vynikající po celý týden, ale nejvíce mě zaráželo jeho množství. Doma si dám na večeři třeba rohlík se sýrem a pár koleček okurky. Ne, tady se ze všeho dělal rituál. Předkrm lasagne, polévka, hlavní chod (například řízek s hranolkami), salát, dezert. Když jsme se tvářili, že už nemůžeme, dívali se na nás jako na blázny. Fajn, řekli jsme si, dojíme to, když s tím měli takovou práci.

Další zarážející věc byla, že jsme ráno snídali o půl osmé, večeřeli o půlnoci a museli pít hektolitry vody, abychom přežili to horko. A do toho všeho jsme ještě soutěžili ve třech kategoriích (tři koncerty!!!), zpívali hodinu a půl v jednom kostele (mimochodem, tohle byl jediný kostel, ve kterémjsem se potila) a na konec jsme se zúčastnili koncertu výherců o absolutního vítěze. No, nějak jsme to prostě zvládli a i když si polovina z nás myslela, že z toho horka zešílí, tak všem se zachovalo pevné zdraví a možná nás to i něco naučilo- do té doby jsme nevěděli, co je to vedro a absolutní nasazení.

A teď k cenám a výhrám. Získali jsme jedno třetí místo (z devíti), čtvrté (z osmi) a šesté (ze čtrnácti), což si myslím, že je výborné na to, že jsme byli jediný dětský sbor. Ostatní byli smíšení (muži a ženy 18+), co se zpěvem prostě živí. Jo, a na tom o absolutního vítěze jsme byli pátí ze šesti, což znamená, že když sborů bylo devatenáct, tak jsme čtrnáct z nich porazili. Kuba byl naprosto nadšený naším výkonem a můžu teda říct, že my taky. Bylo to úžasné a rozhodně bych to absolvovala znovu.

Mimochodem, absolutní vítěz dostal 5 000 euro (125 000 Kč) a vyhráli ho Estonci, kteří vyhráli ještě asi pět jiných kategorií, takže se v těch penězích teď mohou i koupat xD. Ne, tak nebudeme jim to závidět :D
Jeden den jsme se večer zúčastnili openair párty a bylo to teda úžasný. Trancilvánce (tvářili se uraženě, když jsme je označili za Rumuny) nadchla hra Rybičky, rybáři jedou. Se Slováky jsme si zazpívali pár lidovek, sbor z Iránu měl strašně hezký kluky (spíš chlapi, ale stejně byli sexi) a s těma mongoloidníma lidma, o kterých jsem zase zapomněla, odkud jsou, jsme tancovali. A tancovali jsem i s těma Trancilváncema a bylo to boží. Můžu vám říct, tancovat s pěkným Rumunem xD.... hm... bylo to boží xD

PS: Jestli vám můžu radit, určitě si zajeďte do Itálie. Já nejsem žádná kráska a každý Ital se za mnou otáčel a pískal na mě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 girloflions girloflions | Web | 15. července 2011 v 19:36 | Reagovat

wow to muselo být teda super, jsem ráda že se ti tam líbilo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama