Přátelství, část 6

3. června 2011 v 22:03 | Ywen |  Přátelství
Tak takhle nějak to bylo, no. Příběh nás dvou... Byla to ta největší láska mého života. Teda zatím :D Pořád mám uloženou tu sms od Sandry, že mu to mám říct :D. Nakonec mi to řekl on. Ale byla mi strašlivě velkou oporou, nedokázala bych si svůj život bez ní představit. Já vím, že ona vlastně vůbec nic neudělala, ale je to úžasný pocit, když se někomu svěříte a strašně vám to pomůže. No ale abych to dál neprotahovala.
Další den, už jako nový páreček, jsme se stavili za Sandrou na pokoj. Pavel na chodbě z automatu doloval čaj a já jsem si to štrádovala k Sandřiné posteli. Spinkala jako miminko. Chvíli sem na ni zbožně koukala a pak jsem si všimla malého deníčku, který měla v pootevřeném nemocničním šuplíčku. Zvědavost mi nedala. Nikde nikdo nebyl, tak jsem šuplík otevřela a vykoukla na mě malá kožená knížečka. Chvíli jsem přemýšlela, jestli ji raději nemám nechat zavřenou. Ale já ji musela otevřít. Byl to deníček. Já sem si vážně nechtěla číst v jejím deníčku. Ale oči mi sami přistály na té řádce: Miluju ho, nemůžu za to, miluju ho. Ale on miluje Janu a ona jeho. Vidím to na nich. Nechci jim vztupovat do štěstí.
Zatajil se mi dech. Tak Sandra taky. Deníček jsem raděj rychle zavřela a schovala. Sandra se probudila.
,,Ahoj." usmála se rozespale. ,,Jak dlouho seš tady?" zeptala se mě mile.
,,Sandro, já tě mám strašně ráda." řekla jsem a objala ji.
Zarazila se. ,,Co je, stalo se něco?"
,,Ne, mělo by?" zeptala jsem se. ,,Jen tě mám prostě ráda."
Přišel Pavel. ,,Co tady děláte?" zasmál se, když nás viděl.
Setřela jsem sltu a uzemnila jednou poznámkou, kterou rači nebudu zveřejňovat :D.

Tak to by k nám třem bylo asi všechno. Doufám, že se vám můj příběh líbil, protože já jsem si to užila opravdu maximálně. :D A nějaká rada na závěr? Sandra mi vždycky říkala, než začkneš mačkat, ujisti se, že za to ten pomeranč stojí. Já vím, trochu trhlá rada, ale nevadí. Jediné, co k tomu můžu dodat, je, že šťáva stála za vymačkání.


KONEC!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Tak schválně

Čtu 85.7% (18)
Procházím 14.3% (3)

Komentáře

1 girloflions girloflions | Web | 5. června 2011 v 17:53 | Reagovat

Krásné a taky poučné :)

2 maki maki | Web | 6. června 2011 v 15:38 | Reagovat

pěkné :o)

3 Isa Isa | Web | 26. července 2011 v 16:04 | Reagovat

Našla jsem tvůj blog, tak před pár minutami. Projížděla jsem hlavní stránku blog.cz a najednou si všimla názvu blogu. povidky-ja.blog.cz. Jelikož taky píšu, tak mi to nedalo a podívala jsem se, jak špatně na tom se svým psaním jsem. Začala jsem číst první část a nejdřív si řikala, že to bude nějakej nesmysl, ale neodradilo mě to a četla jsem dál. Teď vím, že jsem dobře udělala. Tahle povídka je naprosto úžasná, ještě by mě, ale zajímalo, jak je to teď. V rozcestníku si psala, že to je podle skutečné události a teď to vypadá, že to na 99% vyprávíš ty. Tak by mě zajímalo, jestli s Pavlem chodíš a jak je to se Sandrou. Já vim, že mi do toho nic neni, ale je to směšný, že se tě na to ptám. Přijde mi to jako seriál, který skončil a mně je líto, že už nepokračuje. :-D

4 Lunar Lunar | E-mail | Web | 2. listopadu 2011 v 14:13 | Reagovat

Aaa skoda že už skončila :( ale bola to naozaj krásna poviedka :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama