Ze života vlkodlaků

7. března 2011 v 20:36 | Ywen |  Jednorázovky
Jednoho ponurého večera se Pavla vracela domů. Ještě před půl hodinou byla u své nejlepší kamarádky Karolíny a probírala se fotkami z maturitního plesu. Teď už ale odemykala dveře svého malého domečku. Za ní se něco šustlo. Rychle se otočila, ale nic za sebou nespatřila. Celý večer se jí zdálo, že ji někdo sleduje. Vešla do předsíně. Zula si boty a pokračovala do svého pokoje. Sáhla po vypínači aby zrušila tmu která v pokoji po západu slunce nastala.
Najednou za sebou uslyšela tiché vrčení. Pavla se ani nepohnula. Ruka jí zůstala přilepená k vypínači. Nezmohla se ani k otočení. Za ní bylo slyšet jen tiché vrčení. Pak na svích zádech ucítila horký dech linoucí se z vlčí tlamy. Nestihla ani vykřiknout když na ni něco skočilo a povalilo ji na zem. Velkými tesáky se jí to zahryzlo do krku. Poslední, co cítila byla nesmírná bolest a krev po celém těle.
Když s ní vlkodlak skončil Rozdělal malý ohýnek, kde spálil nejedlé vlasy a kosti. Ve staré almaře našel čistá prostěradla. Převlékl a ustlal postel, umyl podlahu od krve a po ohni nebylo ani vidu, ani slechu. Celý pokoj vyčistil, zamknul za sebou dveře a odešel do svého doupěte.
V doupěti si napustil velkou vanu plnou pěny a aromatických solí. Po vidatné koupeli si vybral jednu knihu ze své ohromné knihovny plné kvalitní četby a sedl si do křesla u ohně. Po několika hodinách ulehl do nejméně šesti polštářů ze sametu. Poslední co mu vyšlo z tlamy bylo tiché zavytí znamenající "Kdyby všechno bylo tak jednoduché".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama