Šarlatový sníh

7. března 2011 v 20:37 | Ywen |  Jednorázovky
Stála na chodbě a pozorovala dav studentů, jak se hrnou ze tříd. Nenápadně sledovala jednoho spolužáka, který s partičkou svých kamarádů kráčel jejím směrem a zastavil se u kabinetu chemie. Záhy se ukázalo, že to nebylo náhodou.

,,Heleno," oslovil dívku ,,S kým jdeš na ten ples?" zeptal se. Dívku to očividně zaskočilo. Že by ji někdo pozval na ples nečekala, natož zrovna tenhle kluk.
,,S nikým." odvětila. ,,Zatím."
,,Tak fajn. Vyzvednu tě v šest. Potom ti napíšu." řekl a okamžitě se vytratil. Asi mu to bylo stejně trapné jako jí.
,,Holka, co to bylo? Chvíli s tebou nejsem a ty už někoho máš?"
,,Honza mě asi pozval na ples."
,,Asi? Jak asi?"
,,No přišel a řekl mi, že mě vyzvedne v šest."
,,Jako jenom tak?"
,,No, asi jo. Bylo to všechno strašně rychlé."
,,Aha. A co si vezmeš na sebe?"
,,Nevím. Nic na sebe nemám."
,,Můžu ti pučit. Hergot, jak já ti závidím. Jdu s koktavým Pavlem."
,,Vždyť Pavel je hodnej."
,,Hodnej, ale blbej. No nic, musím letět na matiku. A ty."
,,Mám dějepis."
,,Buržu, jo? Tak to ti nezávidím. Tak pá"
,,Ahoj."
Zazvonilo. Helena běžela na hodinu. Měla štěstí, učitel ještě nedorazil. Byla to poslední hodina, tak se za čtyřicet pět minut mohla se vším svěřit své matce.



,,Mami, půjdu na ples."
,,Cože? Na ten, cituju: Nehoráznou hovadinu kam v životě nepáchnu?"
,,Ano, ten."
,,A máš šaty?" zeptala se malá žena s rezavými vlasy své dcery.
,,Ne. A vůbec nevím, v čem bych šla."
,,Já mám jedny šaty, kdybys měla zájem." řekla ledabile, jakoby nic.
,,Vážně?"
,,Ano. Jsou hluboko ve skříni."
,,A jak vypadají?"
,,Černý, krajkový, s rukavičkami, až na zem."
,,To je přesně to, co hledám." zajásala Helena.
,,Tak si je můžeš zkusit.
V šatech vypadala jako anděl. Tedy anděl temnoty. Černé dlouhé, hladké vlasy jí splývaly s krajkami a černé linky, řasenka a meke- up podtrhly celý temný vzhled.
,,A v kolik se sejdete?"
,,No vidiš, to. On mi má vlastně napsat."
,,V kolik to začíná?"
,,V šest."
,,Máš půl páté."
Helena vstala a opatrně v šatech prošla, aby něco nezhodila, a vytáhla si z tašky mobil. Jedna nová SMS.
Změna plánu. Před školou v pět. Všechno ti vysvětlím později. Honza
Vzala si kabelku, políbila matku a vyšla z domu. Byla naprosto šťastná, tak jako to jen šlo. Nějaký kluk, ne nějaký kluk, ale Honza. No prostě HONZA!!!! ji pozval na Vánoční ples. Ona má úúúžasné šaty! Její nejlepší kamarádka jde taky a její máma je konečně šťastná s tím, s kým zrovna je, ať už se jmenuje jak chce. A vysvědčení bude přímo nádherné.
Tak ponořena do štěstí a eufórie si ani nevšímala okolí. Neviděla proto ani sníh padající ze střechy přímo na ni. Jediné, co kolemjdoucí zahlédly byla kopa spadlého sněhu barvícího se do krvavé, šarlatové barvy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lunar Lunar | E-mail | Web | 31. října 2011 v 12:03 | Reagovat

krásne píšeš:*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama