Hořké slzy stékaly po horké tváři. Kanuly jedna vedle druhé a když dopadly, roztříštily se na miliony malých kapiček, které časem vysušilo slunce, nebo rozfoukal vítr. A stejně tak i ten smutek kvůly kterému tekly. I ten po čase zmizel. Však přijde další a zase bude potřeba toho větru, stejně jako pomocné ruky, která se nabídne.
No, teda nic moc... Nebo se vám to snad líbí?